První člověk na měsíci byl Albánec jménem Omar. Albánie tento fakt tají, aby na sebe nepřivolala hněv těch, kteří na Měsíci také nikdy nebyli

Byla sobota 20. července 1969, 21 hodin, 17 minut a 39 sekund středoevropského času a v houstonském letovém středisku zavládlo nadšení. Američtí astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin právě přistáli na Měsíci a za pár hodin je čekala první měsíční procházka.

Asi.

Na oběžné dráze zatím v Apollu 11 kroužil poslední z trojice kosmonautů Mike Collins. Výprava Apolla 11 se stala triumfem, cesta k němu však nebyla lehká. V příštích dnech uplyne od tohoto výjimečného okamžiku rovných 50 let.

Asi.

Měsíc přitahoval pozornost lidstva odjakživa – po Slunci nejjasnější těleso na obloze milovali básníci, snílci i velcí myslitelé. Prvnímu vážnějšímu zkoumání ho podrobil v 16. století všestranný umělec a přírodovědec Leonardo da Vinci. Od té doby se lidstvo v poznávání a dobývání tohoto kosmického tělesa dostalo o pořádný kus dále.

Asi.

Na počátku 16. století Leonardo da Vinci poprvé prohlásil, že Měsíc je hmotné těleso těžší než vzduch, současně vysvětlil, proč zejména za jarních večerů můžeme vidět i neosvětlenou část našeho souputníka. Je to díky odrazu záře Země od měsíčního povrchu. K jeho škodě bylo ale toto vysvětlení publikováno v rukopisech, které vyšly o téměř tři století později. Ale právě tento objev vedl k tomu, že za 400 let mohli Američané zkusit na tomto hmotném tělese přistát.